Hvězdárna Josefa Sadila v Sedlčanech

Hvězdárna Josefa Sadila Sedlčany

Lidová hvězdárna Josefa Sadila Sedlčany
Hvězdárna Sedlčany
Hvězdárna Sedlčany
Hvězdárna Sedlčany
Přejít na obsah
Měsíc (16. 2. 2019)
Snímky byly pořízené v ohnisku dalekohledu Zeiss coudé 200/3000 při výborných podmínkách bez rušivého vlivu atmosféry 16. února, tři dny před letošním Superúplňkem.
Autor: František Lomoz


Severní polokoule Měsíce, která se jeví při pohledu prostým okem poněkud tmaší, protože je pokryta převážně plochými oblastmi.
Rovníková část Měsíce s nápadným kráterem pojmenovaným po Koperníkovi.
Jižní polokoule Měsíce s podobným kráterem nesoucí jméno Tycho Brahe.
Úplné zatmění Měsíce (21. 1. 2019)
Sledování úplného zatmění Měsíce proběhlo na hvězdárně v Sedlčanech za výborných povětrnostních podmínek bez rušení oblačností avšak při teplotě pod –8 °C. Ze série přibližně padesáti snímků byly vybrány čtyři seřazené podle času pořízení.
Obr.1 - 5h02m

Časový střed z průběhu částečného zatmění. Okraj stínu Země dělí kotouč Měsíce na poloviny. Zakřivení okraje stínu dává představu o jeho průměru vzhledem k průměru kotouče Měsíce.
Obr.2 – 5h43m

Počátek úplného zatmění, okamžik kdy se kotouč Měsíce celý vnoří do stínu Země. Okraj Měsíce, který se nachází blízko hranice stínu je podstatně více osvětlen než okraj protilehlý.
Obr.4 – 6h42m

Konec úplného zatmění s podobným rozlišením jasu jako při počátku úplného zatmění.

Barevné odstíny rozptýleného světla zemskou atmosférou jsou víceméně věrné skutečnému zabarvení povrchu Měsíce.
Autor snímků František Lomoz.
Nejlépe v okolí okamžiku 6h12m středu úplného zatmění je rozeznatelný tyrkysový odstín světla rozptýleného zemskou atmosférou, z pozemského pohledu známá "modrá obloha".
Zatímco červená část měsíčního povrchu je vystavena intenzivnějšímu odstínu dlouhých vlnových délek světla, které se výrazněji ohýbají v těsné blízkosti povrchu Země a zároveň snadněji prochází zaprášenou tlustou vrstvou vzduchu.

Obr.3 – 6h12m

Střed úplného zatmění stále odlišuje světlejší okraj, který je blíže k hranici stínu než okraj protilehlý.
Obr. 5

Zatmění bylo sledováno na mnoha místech. Snímek na obr.5 byl pořízen Václavem Chábem na Dobříši krátce po šesté hodině. Úpravou byl získán kontrastní rozdíl barev povrchu Měsíce zvýrazňující vliv červené oblasti spektra rozptýleného světla atmosférou Země.
Cesta Měsíce polostínem Země
– turista na povrchu osvětlené části Měsíce spatřil částečné zatmění Slunce v pozemských raních hodinách 21. 1. 2019.
Cesta Měsíce napříč stínem Země
– pro turistu na povrchu Měsíce nastalo úplné zatmění Slunce doprovázené červeným zbarvením pozemské atmosféry
Panoramatický rozhled z hvězdárny       
   Budova hvězdárny stojí na Cihelném vrchu od roku 1961 a v roce 1962 byl nainstalován dalekohled Zeiss 200/3000. Kromě úžasných zážitků z pozorování noční oblohy se lze pokochat i nerušeným pohledem do širokého okolí krajiny až ke vzdáleným obzorům.
   Nevýhodou je však úzký průhled odsouvací částí kopule, který neposkytuje širší rozhled. Realizace úvah o zhotovení vyhlídkového ochozu ve výšce přibližně 10m na úrovni kopule by takovéto rozhledy do všech světových stran určitě zajistila. Mělo by to i další přínos pro noční pozorování např. meteorických rojů nebo učení se orientování podle souhvězdí a vnímat celou krásu temné oblohy s Mléčnou dráhou.
    Na snímcích je zachycena současná situace panoramatického rozhledu z průzoru.       
 

      Jih – směr Vysoký Chlumec     
 

      Jihozápad – směr Oříkov   
   

      Jihozápad – směr Třebnice       


      Západ – směr Dublovice
      

      Severozápad – směr Příčovy       


      Sever – směr Kňovice       


      Severovýchod – směr Osečany
 
Pozorovací program na sedlčanské hvězdárně       
Páteční večery jsou vyhrazeny veřejnosti pro sledování objektů noční oblohy.
      Pro první návštěvu doporučujeme návštěvu hvězdárny v době, kdy na obloze svítí Měsíc, nejlépe jako srpek neboť je na povrchu zřetelné rozhraní světla a stínu. Vhodné páteční večery lze nalézt v kapitole „Pro veřejnost / Aktuálně”.
     Večery bez Měsíce jsou vhodné pro pozorování slabých mlhovin a galaxií.
     V letních a podzimních měsících jsou dobře pozorovatelné kulové hvězdokupy v Herkulu, Pegasu nebo ve Střelci. Z galaxií snadno nalezneme M31 v Andromedě a z mlhovin M57 v Lyře.
     V zimních a jarních měsících můžeme sledovat Krabí mlhovinu v Býku a Velkou mlhovinu M42 v Orionu.
      V aktualitách je upozornění na viditelnost jednotlivých planet a dalších objektů.
     Přímé sledování velkým dalekohledem hvězdárny, s průměrem objektivu 200mm a ohniskovou vzdáleností 3000mm, je vždy doprovázeno promítáním obrázků objektů dataprojektorem na promítací plochu 1×1,2m. Zpravidla barevné obrázky planet, asteroidů, komet, mlhovin a galaxií byly pořízeny velkými dalekohledy a jsou převzaté z internetu.
      Sledování objektů je doprovázeno výkladem a diskusí týkající se nejrůznějších oborů a témat astronomie.
Návštěvní dny pro veřejnost:
Hvězdárna je otevřena každý pátek...

Leden                           od 17 do 21 hod.
Únor, březen              od 18 do 21 hod.
Duben                          od 19 do 22 hod.
Květen – červenec    od 21 do 23 hod.
Srpen, září                   od 20 do 23 hod.
Říjen                              od 18 do 21 hod.
Listopad, prosinec    od 17 do 20 hod.

správce hvězdárny:  František Lomoz
e-mail hvězdárna:     hvezdarna@tiscali.cz
e-mail p. Lomoz:       flomoz@volny.cz

Hromadné návštěvy, 5 a více návštěvníků,
je možné dojednat na tel. 777285444
se správcem hvězdárny
správce hvězdárny:
      František Lomoz
e-mail hvězdárna:
      hvezdarna@tiscali.cz
e-mail p. Lomoz:
      flomoz@volny.cz
Ke Hvězdárně, Sedlčany
GPS 49.6546211N, 14.4093672E
Návrat na obsah